Počet šálků kávy na stránku

Konečně jsem se prokousala prvním dílem švédské trilogie Milénium.

Muži, kteří nenávidí ženy

Tím „prokousala“ rozhodně nemám na mysli, že by mě knížka nebavila. Naopak. Stejně jako většina lidí, kteří propadli fenoménu Milénium, jsem text přímo hltala. Kdybych mohla, přečetla bych ji na jeden zátah. Jenže to nejde. Čas jsem mívala po večerech před spaním, kdy jsem knihu odkládala s těžkým srdcem jenom proto, že jsem věděla, že když se pustím do další kapitoly, následující ráno prostě nevstanu.

Jediné dvě věci mě na knížce trochu zarazily.

Zaprvé: hlavní hrdina Mikael  Blomkvist neustále pije kávu. Kdyby skutečný člověk pil tolik kávy jako on, celý by se klepal a třásl a pak dostal infarkt. Skoro na každé stránce buď pije kávu  nebo staví na kávu, případně sklízí hrnky po kávě. Přišlo mi, že se bez toho pan Larsson mohl obejít. Stejně je to jenom taková dějová vycpávka. Kdyby si pár šálků odpustil, na ději by to nic nezměnilo. Nechápu, že mu to žádný korektor před vydáním neproškrtal. Nebo proškrtal a tohle z toho zbylo? Třeba v původním textu vypil těch šálků kávy na každé stránce ještě víc!

A zadruhé: pasáže o násilí na ženách by mohly působit jako velice inspirující návod pro úchyláky všeho druhu. Musím říct, že jsem si při čtení několikrát vzpomněla na ztracenou Aničku Janatkovou. Zvlášť když trilogie Milénium je teď opravdu tolik populární, přijde mi to jako zvláštní souhra náhod.

No nic. Jinak si někteří z vás možná všimli, že jsem svému blogu založila na Facebooku speciální stránku. Důvod je prostý. Od té doby, co odkazy na své jednotlivé příspěvky dávám na Facebook, vzrostl počet čtenářů mého blogu. A to mi působí radost. Jsem samozřejmě schopná psát si jen tak pro sebe, ale mít čtenáře je přece jenom lepší pocit. Hlavně smysl blogu je v tom, že si ho díky internetu může kdokoli číst, ne?

Odkazy jsem dávala na svůj osobní profil. Mezi svými „přáteli“ mám ale nejen své skutečné přátele, ale taky spoustu kolegů a pracovních kontaktů, kteří nerozumějí česky. A někteří z nich mi začali klást otázky ohledně mého blogu a mně to z kdovíjakého důvodu začalo být nepříjemné. Kromě toho jsem si jistá, že spoustu z nich fotky mých nových krémů, šminků a kusů oblečení vůbec nezajímá. To vlastně pro mé facebookové přátele může platit všeobecně. A já zase svůj blog nechci nikomu nutit. A tak jsem založila tu speciální stránku. Účelem je dát dohromady lidi, které můj blog skutečně zajímá a mají chuť mé holčičí starosti číst. Když kliknete na tlačítko „To se mi líbí“ (já mám Facebook ve francouzštině, tak nevím, jestli jsem to tlačítko správně přeložila), stejně jako dřív pokaždé uvidíte na své „zdi“, když napíšu nový příspěvek na blog. Jenom už tím nebudu „otravovat“ ostatní.

Akorát že od doby, kdy jsem tuhle Facebookovskou stránku založila, kliklo na „To se mi líbí“ jenom pět lidí. Jednou z nich jsem byla já. To je poněkud frustrující. Přitom dřív byl Facebook hlavním zdrojem kliků na můj blog. Tak teď prostě nevím… Čtete můj blog? Zajímá vás? Chcete, abych pokračovala?

Advertisements

7 thoughts on “Počet šálků kávy na stránku

  1. Facebook 2.11.2010 / 15:37

    Martinko, Tvuj blog ctu pravidelne a nadsene! Facebook neni pro mne zas tak zajimave lakadlo, taze tam moc casto nejsem. Po Tve pripomince jsem si blog dala do To se mi libi, ale hlavni je, ze mam blog ulozeny v mych oblibenych polozkach v prohlizeci. A tam se podivam, kdykoliv mam cas a chut.

  2. Ewík 2.11.2010 / 16:50

    Naprosto souhlasím, mám tvůj blog přidaný v sekci oblíbené a málokdy se mi stane, že bych aspoň jednou denně „nečekla“, zda tu není něco nového… 🙂 Jen dál piš!!

  3. blog 2.11.2010 / 22:09

    Ahoj Marťo,

    blog je super! Ráda a často si chodím číst nové zajímavé příspěvky! Díky tvému knižnímu tipu dočítám svou první detektivku v životě (Nikomu ani slovo) 🙂
    V žádném případě se nenech frustrovat facebookem, ne každý využívá všechny jeho funkce…
    Těším se na další čtení! Hodně štěstí.

    Lenka Kl.

  4. Vanilka 3.11.2010 / 09:46

    Tři komentáře mi k ujištění úplně stačí. Děkuju. Jedeme dál.

  5. káva 7.11.2010 / 14:07

    Neuvěřitelné, vždycky mě nepřestane překvapovat, jak každý vnímáme něco úplně jiného.
    Po přečtení prvního dílu jsem si o knížce povídala s kolegyní. Poprvé jsem se dozvěděla, že je i film. Samozřejmě jsem se zajímala, jestli je stejně dobrý jako knížka. Odpověď zněla: jo, je fain, ale úplně tam chybí ta krásná atmosféra, vůbec třeba nepijou kafe… Já si začala vzpomínat a nakonec si vybavila nějakou vypitou ranní kávu. Jenže pro moje vnímání příběhu to skoro nemělo význam a stalo se to jen kulisou, stejně jako mráz nebo sluníčko… Ale četli jsme všichni tu stejnou knihu, že 🙂
    Mimochodem vůbec bych nepodceňovala počet káv, který člověk na severu vypije, aby přežil nekončící zimu a tmu!
    Lucie

    • Vanilka 7.11.2010 / 16:59

      Já vím, že bych se na to kafe neměla tolik soustředit. Na kvalitě příběhu to vůbec nic nemění – je perfektně promyšlený a děj je napínavý. Ale působilo to na mě jako zbytečný detail, takový rušivý element. Bavila jsem se o tom s kamarádkou, která mi potvrdila, že Švédové opravdu pijí litry kafe. Teď čtu ale druhý díl a přijde mi, že v něm pijí kávu méně.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s