Hvězdné manýry

Po mém minulém, trochu ufňukaném příspěvku bych asi měla napsat něco veselejšího.

Motýl mi často říká, že vidím věci příliš černě. A leckdy má pravdu. Nakonec i v práci se občas setkávám se zajímavými lidmi.

Tak například včera jsme měli schůzku s ředitelkou velké koncertní haly „Galaxie“ v Amnéville-les-Thermes. S kapacitou až 12 000 lidí je Galaxie jedním z největších koncertních sálů v okolí. Už jsem tam měla možnost vidět například Linkin Park, Muse, Indochine nebo The Cranberries. Pokaždé to byl obrovský zážitek. Naše noviny tam mají vlastní lóži, což mi naprosto vyhovuje, jelikož si můžu sednout, nebolí mě nohy a především se na mě nikdo nemačká. Na druhou stranu je pravda, že na rockových koncertech by člověk rád tancoval nebo aspoň poskočil do rytmu, což v té lóži moc dobře nejde.

Ředitelka téhle haly je neobyčejně šarmantní dáma kolem padesátky. Kdybych v padesáti vypadala jako ona, budu šťastná jak blecha: polodlouhé blonďaté vlasy, opálená pleť, kterou vždycky vylepší nějakým lehce třpytivým pudrem, světlými očními stíny a leskem na rty a prostě jí to ohromně sekne. Pokaždé nám vypráví veselé historky ze zákulisí velkých koncertů. Tak například že Amy Winehouse před koncertem požaduje dodání 50 kartonů whiskey přímo do své lóže. Nebo že náklady na světové turné kapely U2, které začalo 30. června 2009, se zaplatí teprve příští sobotu na koncertu v Paříži, což znamená, že až doteď bylo to turné prodělečné. Já pro naše čtenáře objednávala lístky za 249 euro! Jak dlouho tedy ještě budou muset U2  jezdit po světě, aby se domů nevrátili s prádznou? Taky nám říkala, že kvůli finanční krizi většina umělců přestává koncertovat v halách a raději objíždějí festivaly, kde už je veškerá aparatura na místě a oni se tudíž nemusejí přemísťovat s kamiony plnými nástrojů, osvětlení a všeho možného, a taky nemusejí platit všechny ty lidi okolo.

Zkrátka je setkání s touhle paní vždycky velmi zajímavé. Taky se mi líbí, jak si s manželem dokázali pěkně zařídit pracovní a soukromý život. V současnosti žijí v Nice a do deštivého Amnéville jezdí jenom na velké koncerty. Jinak si veškerou organizaci a agendu zvládají ošéfovat na dálku.

A především je ředitelka Galaxie taková… normální. Stojí pevně nohama na zemi, nevymýšlí si blbosti a nekomplikuje život ani sobě, ani ostatním. Dá se s ní velmi produktivně spolupracovat. S lidmi mluví otevřeně a taky to samé očekává od nich, takže se člověk nemusí bát cokoli jí říct nebo přemýšlet, jak to zaobalit do nějaké společensky přípustné formy. Kdyby takoví byli všichni moji spolupracovníci, možná bych svou práci dokázala mít opravdu ráda.

Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s