Nová móda baculek

Všude se o tom píše a mluví: móda vychytrlých manekýnek končí (nebo se o tom už aspoň několik let mluví) a přichází móda baculek.

Jako příklad uvádím článek uveřejněný tenhle týden na iDnesu: Módní svět se konečně mění: větší velikosti chystá po Jacobsovi i Chanel.

Vlastně to začalo už ve středu cestou do Thionville. U silnice jsem si všimla reklamního billboardu – černobílá fotka poněkud obtloustlé ženy s jakýmsi sloganem vysvětlujícím, že se jedná o kampaň za krásu „normálních“ žen. Ve čtvrtek jsem pak objevila ten článek na iDnesu a řekla si: „Aaaa, něco se děje.“

Naprosto souhlasím s tím, že dívky, které předvádějí oblečení na módních molech jsou ošklivé. Nejenže jsou nezdravě vychrtlé a postrádají základní ženské tvary, ale jsou většinou ošklivé taky v obličeji. Vzpomínám si, jak mi jeden módní fotograf kdysi dávno řekl, že ze mě bude pěkná ženská, ale na předváděcí molo jsem zaprvé moc malá a zadruhé mám příliš klasický obličej. Manekýnka podle něj musí mít něco „zajímavého“: pihy, odstáté uši, oči daleko od sebe, špičatou bradu – prostě něco v tomhle stylu.

Taky si pamatuju, že v té jediné modelkovské agentuře, kde jsem zkusila štěstí, si mě měřili a vážili jak na koňském trhu a nakonec mi řekli, že bych měla zhubnout. Bylo mi sedmnáct, měřila jsem už svých dnešních 168 cm a vážila 46 kg. Do databáze si mě nejspíš zapsali s poznámkou „obézní“.

Abyste tomu rozuměli, v sedmnácti jsem se nechala zviklat svou spolužačkou, tehdy už několikanásobnou miss, a společně s ní se také do jedné soutěže zapsala. Akorát že jsem tehdy neměla ani páru o tom, co to obnáší. Neuměla jsem se malovat, oblékat a dokonce jsem neuměla ani správně chodit! Spolužačka mě trpělivě všechno učila. Na soutěži, do které se zapsalo asi 60 dívek z celé republiky, jsem pak sklidila úspěch v podobě účasti ve finále v brněnském Boby Centru (12 dívek) a ocenění „Miss Prima Foto“ (jako že jsem měla být fotogenická, ale to byl nejspíš nějaký omyl). Jednou z cen, kterou jsem dostala, bylo taky nafocení profesionálního booku. Fotil mě tehdy v Praze fotograf Aleš Lang a s bookem od něj jsem potom  šla do té modelkovské agentury v Kateřinské ulici, kterou mi doporučil právě on.

Jednou mě pozvali na casting na točení reklamy pro T-Mobile (tehdy ještě Pegas). Strávila jsem tam skoro celý den čekáním, až na mě přijde řada. Nikoho jsem neznala, zatímco ostatní zkušené dívky si mezi sebou vyměňovaly dojmy z jiných castingů. Pochopila jsem, že takovýmhle čekáním tráví své dny běžně. Když na mě přišla řada, postavili mě před kameru a řekli mi, ať si představím, že jsem u bazénu a že kolem mě kráčí sexy plavčík. Měla jsem na něj (na kameru) vrhat svůdné pohledy. Moc mi to nešlo. Před kamerou jsem nervózní. Nelíbilo se mi to. Pak mi jednou z agentury zavolali, že nějaký klient si mě vybral jako modelku pro automobilový salón v Ženevě. Jako že jsem měla stát u nějakého auta, špulit se a kroutit  a přitáhnout tím pozornost kolemjdoucích. Později  se ale ukázalo, že si nás na základě fotek vybral víc a já se mu měla jet do Prahy ukázat. Měla jsem ten den zkoušku s Big Bandem, do Prahy se mi nechtělo a pochopila jsem, že být modelkou by mě nebavilo. Tak jsem té paní do telefonu poděkovala a požádala ji, ať si mě z databáze vyřadí.

Abych se ale vrátila k tématu: souhlasím taky s tím, že nejenom na molech, ale i na stránkách časopisů se objevují tváře nepřirozené, počítačem vylepšené, a už několikrát jsem si říkala, jak je to nefér, že muži pak mají v hlavě stereotyp krásy nestavený podle žen a dívek, které tak ale ve skutečnosti přece taky nevypadají. Takže je dobře, že se o tom teď mluví, i když si nemyslím, že to dlouhodobě něco změní.

Na druhou stranu ale nevím, proč bychom z módy vychrtlic měli přejít na módu baculek. A proč se najednou všichni tváří, jako by „normální“ žena byla automaticky žena s nadváhou. Ty dámy v článku na iDnesu jsou pěkné, sluší jim to, jsou hezky nalíčené a učasené, ale přiznejme si: trocha sportu by jim taky neuškodila. A ta ženská z plakátu u silnice byla vyloženě tlustá. Proč musí jít společnost pořád od extrému k extrému? A co je teda vlastně „normální“?

Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s