Vive la France!

Dnes je 14. července. Francouzský státní svátek. Velká to událost.

V roce 2000 jsem měla to štěstí účastnit se oslav výročí dobytí Bastily přímo v Paříži. Viděla jsem vojenský průvod na Champs-Elysées a večer nádherný ohňostroj nad Eifelovkou. Nejkrásnější ohňostroj v mém životě. Po celém tom parčíku pod Eifelovkou byly poschovávané repráky, ze kterých se linula jímavá melodie. A ohňostroj prskal přesně v rytmu hudby a byl tak pompézní a pohádkový, až to bralo dech a vhánělo slzy do očí.

Dech nám pak braly také davy lidí, kteří se po skončení ohňostroje snažili dostat do metra. Na všech okolních zastávkách byla velká tlačenice, lidé se mačkali a šlapali po sobě.

Včera jsme se s Motýlem byli podívat na ohňostroj v Thionville. Tak krásný jako v Paříži sice nebyl, ale i tak jsem se cítila jako malá holčička s očima dokořán a hlavou zvrácenou dozadu, sledující všechny ty obrovské barevné květy na obloze. Nejlepší výhled na ohňostroj byl údajně z mostu „Pont des alliés“, kde se hemžili mladé i staré, zamilované i znuděné páry, rodinky s dětmi, skupinky mladíků pokukujících po vyšňořených děvčatech, psi, cyklisti, motorky…

Dnes cestou do práce jsem v autě poslouchala France Info. Paní redaktorka dělala rozhovor s Ministrem obrany a ptala se ho mimo jiné, jestli rozpočet ve výši 4 miliónů EUR na organizaci vojenské parády na Champs Elysées není trochu přehnaný. Hervé Morin jí odvětil, že kdyby si vláda nemohla dovolit zorganizovat defilé, jak se patří, to by teprve byla opravdová krize (nebo něco v tom stylu, úplně přesně už si to nepamatuju).

Já vůbec v poslední době hrozně ráda poslouchám France Info. Dostávám se tak do obrazu o tom, co se děje ve světě a hlavně ve Francii. Líbí se mi, jak jsou jejich pořady strukturované. Když se mi podaří vyjet z domu před osmou hodinou, stihnu i pořad „Elle se mèle de tout“, v překladu něco jako „Ta, která strká do všeho nos“, zhruba 5minitový monolog redaktorky, která každý den komentuje jeden nesmyslý úkaz moderní doby. Pak přichází duo Raphaëlle Duchemin & Nicolas Poincaré s tradičními zprávami a potom s rozhovory s důležitými osobnostmi na téma různých aktualních problému. Kolem půl deváté přicházejí na řadu filmové nebo hudební novinky. A pak už jsem většinou v práci.

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s