My z východu

Dneska jsem dostala velkou lucemburskou lekci.

Šla jsem na schůzku s jedním kolegou – Lucemburčanem – k jednomu klientovi – Lucemburčanovi. Klient vlastní velký obchod s levným ošklivým nábytkem. Naším cílem bylo ho přesvědčit, aby začal kupovat inzeráty v našich novinách. Byli jsme připravení: barevně vytištěné powerpointové prezentace, tarify, profesionální oblečení. Cítili jsme se ve výhodě, protože schůzku si vyžádal klient pod záminkou, že přemýšlí o nové reklamní kampani.

Všechno se ale nějak zvrtlo hned na začátku. Schůzku klient zahájil tím, že nám oznámil, že nebyl spokojený s počtem životopisů, které dostal poté, co uveřejnil inzerát v našich novinách. Na jeho pracovní nabídku reagovalo jenom 25 lidí a většina nesplňovala hlavní požadavek: mluvit lucembursky.

Poté nám oznámil, že ho vůbec nezajímá francouzská a belgická část našeho čtenářstva. Zajímají ho pouze Lucemburčané. Ale opět ne ti, kteří čtou naše noviny. Ti jsou totiž příliš mladí. Podle mě by měl vidět v mladých lidech své budoucí zákazníky, ale jeho zajímá pouze to, co se děje teď.

Můj kolega se rozmluvil o cizincích, kterých v Lucembursku žije čím dál víc, kteří čtou s oblibou naše noviny a kteří by teoreticky také mohli tvořit klientelu našeho inzerenta. To ale opět uhodil na špatnou notu. Náš klient se rozohnil: „Kdepak! Všichni noví cizinci teď přicházejí z Východu. Je to tu samý Polák, Jugoslávec, Slovák, Litvan! A tihle lidi, to nejsou lidi s vysokoškolským vzděláním, to nejsou manažeři nebo ředitelé společností! Pracujou u nás jako dělníci, servírky, uklízečky…“

Dokážete si představit, jak se ve mně vařila krev! Neodpustila jsem si mu skočit do řeči a upozornit ho na zemi svého původu. Díky mému titulu na vizitce mu docela sklaplo. Ale to mi nepomohlo od pocitu obrovské nespravedlnosti. Proč si sakra myslí, že jenom proto, že jsme „z východu“, nemáme automaticky žádné vzdělání? Lucemburská univerzita byla založena v roce 2003. Naše Karlova Univerzita v roce 1347. Část Lucemburčanů získala vysokoškolský titul v jedné z okolních zemí. Ale většina vysokou školu prostě nestudovala vůbec. Práci mají zajištěnou státem: k tomu, aby se člověk stál státním úředníkem, je potřeba mít lucemburskou národnost a umět lucembursky. Je to tudíž velice elitní záležitost, velmi dobře placená. Lucemburskou ekonomií sice hýbou „cizinci“, ale to neznamená, že se na ně ti „praví“ Lucemburčani nemůžou dívat svrchu.

Korunku tomu náš pan klient nasadil, když jsem se mu snažila vysvětlit, že by přece jenom měl zkusit inzerovat v nejčtenějším lucemburské deníku. Zeptal se mě: „Jak dlouho jste v Lucembursku, mladá slečno?“

„Tři a půl roku,“ odpověděla jsem popravdě.

„Vidíte. A já tu jsem 52 let.“ (Rozuměj: od narození.) „Já vím, jak tahle země funguje.“

Tak asi jo.

Po zbytek naší schůzky jsem nepromluvila ani slovo. Ani můj kolega neměl moc přiležitostí se vyjádřit. Celé to trvalo hodinu a půl.

Toť příkladná historka z „luxusního života Vanilky“.

Advertisements

2 thoughts on “My z východu

  1. Bara 8.7.2010 / 15:35

    Tak tahle historka je jedna z tech tragicky pravdivych 😦 Takhle to asi na „zapade“ funguje normalne – alespon soude i podle jinych vypraveni.
    O duvod vic jet do USA 🙂 Tam mam spis zkusenost, ze jako Evropan(ka) jsme pro ne jakymsi vzorem a exotickou kvetinou, ktera stoji za pozornost. Alespon takova je ma zkusenost. Aneb – jak daleko na zapad clovek musi jet, abychom nebyli „z vychodu“, ale uz vlastne „ze zapadu“, kdyz je ta Zeme kulata :))

  2. Renda 9.7.2010 / 11:16

    Napiš prosím, jestli nakonec ten potenciální inzerent opravdu inzeroval …. někdy na první pohled nepříliš úspěšná pracovní schůzka může nakonec přinést ovoce ;o)

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s