Boj s francouzskou administrativou – dil druhy

… a posledni!

Nakonec vsechno dobre dopadlo. Motyl ma pravdu v tom, ze casto vidim veci prilis cerne. To mam po tatinkovi 🙂

Nicmene nekolik traumat to v me pameti prece jenom zanechalo.

Takze 1. pojisteni:

Motyl poslal e-mail nejake sve stare zname, ktera pracuje v jedne bance, kde se da sjednat i pojisteni. Diky tehle ochotne dame jsem obesla vsechna mozna pravidla a dokonce jsem do te banky ani nemusela jit! Pojistila me na dalku, aniz by po mne chtela jakykoli dokument (krome toho v anglictine, co potvrzuje vysi meho bonusu). Doklad mi zasle postou.

Ponauceni: ke sjednani pojisteni ve Francii potrebuji znat ty spravne osoby.

2. zaplaceni:

S tim nebyl problem. Na oplatku jsem dostala vsechny mozne papiry a formulare potrebne k zaregistrovani vozidla. Az na jeden. Jakysi papir, ktery jsem musela jit vyzebrat na „Centre des impôts“ (asi neco jako danovy urad).

Tam jsem naklusala vcera hned v pul devate rano. Prede mnou v cekarne stal jenom jeden pan, presto se cekani protahlo na 45 minut. Jiny pan, ktery byl zrejme na rade pred nami, vysel z kancelare bily jak stena s ocima obracenyma vsloup a se slovy „Ja myslel, ze to jednou a skonci. Nikdy to neskonci!“. Povzbudive. V mem pripade ale vsechno probehlo hladce. Musela jsem vyplnit dost zaludny formular, ale dokazala jsem to a potvrzeni jsem dostala. (Co to bylo za potvrzeni vlastne ani nevim.)

Ponauceni: vsude se daji najit spolutrpitele.

3. registrace vozidla:

Vratila jsem se na Prefekturu, kde jsem se den predtim informovala na vymenu ridicaku. Vzala jsem si listecek a cekala, az na me prijde rada. Nastesti jsem s sebou mela knizku. Pani urednice, na kterou jsem natrefila, zpocatku nehyrila usmevy. Na pozdrav mi neodpovedela, prevzala si ode me vyplnenou zadost o registraci vozidla, pak se oprela ve sve zidli a beze slov cekala, az pred ni vystavim vsechny potrebne dokumenty. Pak mi rekla: „Jeden papir vam chybi.“ A ja se musela prohrabat celou svou slozkou, nez jsem zjistila, ktery (jako by mi to nemohla rict). Pani si to ode me vsechno prevzala a potom asi 10 minut tukala do pocitace. Nakonec mi vytiskla fakturu a poslala me ji do pokladny zaplatit. Tam mi vystavili provizorni doklad o registraci – ten definitivni mi pry poslou postou. A bylo to.

Ponauceni: urednice jsou na celem svete stejne protivne (krome tech na Praze 13).

4. vyroba statnich poznavacich znacek uz ani nestoji za rec.

Vysledek toho vseho: dnes rano jsem si vyzvedla sve krasne, skoro nove vozitko 🙂

Advertisements

2 thoughts on “Boj s francouzskou administrativou – dil druhy

  1. Ewík 20.6.2010 / 18:39

    Ty kráso! Neumím si představit, že bych něco podobnýho zvládla! Na to bych si musela někoho najmout :-)) Good work!

  2. Vanilka 21.6.2010 / 08:02

    Ja bych si byla taky nekoho rada najmula, kdo by mi ty papiry vybehal 🙂 Ale nenasla jsem vhodnou obet.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s