Marrakech

Nase cesta do Maroka zacala vesele.

Puvodne jsme mely z Luxu odjizdet 4: ja, Jeanne, Karine a Sandrine. Posledni dve jsem videla jednou v zivote na seznamovaci veceri. Jeanne je manzelka jednoho z Motylovych kamaradu.

Kdyz jsem v sobotu ve 2:15 zastavila pred Jeanninym domem, hned me prastila do oci nepritomnost Sandrine. Jeanne mi vzapeti situaci vysvetlila: dcera Sandrine den predtim spadla z kone rovnou na hlavu a lezi v nemocnici (aktualizovana zprava z dneska: Sandrinina dcera je vporadku).

Na odstavne parkoviste v Luxu jsme se tedy presunuly mym autem ve trech, sedly na autobus a nechaly se odvezt na lestiste Frankfurt-Hahn. V pohode jsme prosly vsemi kontrolami, ale tesne pred vstupem do letadla se ukazalo, ze Jeanne nema platny pas. Myslela si, ze bude moct letet jenom s obcankou, a pas mela propadly. Celnici byli dost nekompromisni: „No passport, no flight“. S Karine jsme nejdriv mely nutkani vsechno zrusit a vratit se s Jeanne domu. Ta nam ale nechtela zkazit prazdniny a donutila nas do letadla nastoupit. Ve spechu jsem ji stihla predat svoje klicky od auta.

V letadle nam s Karine nebylo zrovna do skoku. Nejen ze jsme poradne neznaly jedna druhou, ale neznaly jsme ani zbytek damske skupinky, ktera na nas cekala v Marrakechi. Nakonec se ale ukazalo, ze to jsou neobycejne sympaticke holky a pobyt byl nakonec i pres absenci Jeanne bajecny.

Krome me a Karine s nami byla Jeannina maminka Pascale (se kterou uz jsem byla v Mali), jeji svagrova Marie-Françoise a druha dcera (Jeannina sestra) Julie. A pak taky Sophie (kamaradka Jeanne a Julie) a jeji svagrova Valérie.

Julie je moc prima holka. Zrovna ceka svoje druhe miminko a je stejne upovidana jako Jeanne. Ale prijemne upovidana – proste nas vsechny bavila.

Nejvic sympaticka mi ale byla dvojka Sophie & Valérie. Kazda ma trochu jiny druh sarmu a obe pochazeji z jihozapadu Francie, coz se da poznat z jejich naprosto rozkosneho prizvuku (ja jsem tim padem ztratila zbytky studu za ten svuj). Sophie je krasna takovym tim jemny zpusobem, porad usmevava, tmavovlasa, opalena (asi proto, ze zije v Montpelier) s vyrazne modryma ocima. Ale ackoli usmevava, v tech modrych ocich je videt, ze ji neco trapi, a pomerne brzy jsem se dozvedela, co: nedavno ji opustil manzel (Valériin bratr). Rozchod byl pro ni necekany – podle Valérie meli vsechno potrebne k dokonalemu stesti. A opravdu nad tim zustava rozum stat: Sophie se na prvni pohled zna tak dokonala, nekomplikovana, chytra, vesela a pekna… Pro Valérie byl jejich rozchod asi taky dost narocny, protoze ma rada jak svoji svagrovou, tak sveho bratra, a ocitla se jaksi mezi obema. Nicmene se zda, ze mezi Sophie a Valérie je velmi silne pouto – mozna prave proto, ze jejich pratelstvi obstalo v tak tezke zkousce.

Jinak nas pobyt v Marrakechi byl presne takovy, jak jsem si ho predstavovala: kombinace opalovani, plavani v bazenu a prochazek po meste (rano a/nebo vecer, protoze pres den bylo az 38 stupnu). Citim se odpocata a jaksi „naplnena sluncem“.  Budu to potrebovat, jelikoz v Luxu je tradicne zima a destivo.

V nedeli odpoledne jsme se s Karine objednaly na 2hodinovou masaz doslova od hlavy az k pate – „uzo buzo“, jak by rekla moje sestra.

Napada me spousta temat, o kterych bych se rada rozepsala: napriklad marocka kultura a pohled na ni zenskyma ocima. Nebo o marockych taxikarich. Anebo proste o nasem uzasnem hotelu 🙂 Ale uz zacina byt pozde a ja se musim pripravit na svuj pracovni mini-tyden. Tak zase nekdy priste.

Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s