Pracovat s mirou

Po jak dlouhe dobe jsem byla v kine? Uz si nepamatuju. Snazila jsem se kamaradku nalakat na Sex and the City 2. Bez uspechu. Protinavrh znel: Copie conforme nebo Sans laisser de traces. Z praktickych duvodu jsem vybrala Copie conforme (zacatek toho druheho filmu bych nestihla).

Film byl zajimavy, trochu zamotany – rozhodne se tady nebudu pokouset vypravet, o cem byl. Zhruba v prostredku filmu ale zaznela hluboka myslenka.

Juliette Binoche se nad cappuccinem sveruje majitelce kavarny, ze jeji manzel prilis pracuje a nema cas na rodinu. Majitelka kavarny je pani v letech s mnoha zkusenostmi. Nad Juliettinymi stesky mavne rukou. Tvrdi, ze muzi uz jsou takovi a ze je to jenom dobre, ze hodne pracuji. Zena si pak muze zit po svem a nikdo ji do toho nekafra. Juliette ale rika: „Zeny prece take pracuji, ale s mirou!“

V hlave mi okamzite probleskl obrazek me a Motyla. Motyl taky hodne pracuje – urcite vic nez ja. A nehlede na dobu stravenou praci, on je pro tu svoji urcite vic zapaleny nez ja. Ja jsem byla nadsena ze zacatku, ale postupem casu ze me prebytek energie vyprchal. V me soucasne praci nevidim smysl zivota, je to spis takove nutne zlo. Obcas me neco bavi, ale vetsinu casu si svuj pracovni den nijak zvlast neuzivam. Daleko vic se potom tesim, az si vecer pujdu zabehat, prectu si par stranek nejake knizky, a nejlepsi ze vseho jsou samozrejme vikendy a prazdniny, kdy je na podnikani ruznych aktivit daleko vetsi prostor.

Pokud je ale pravda, ze zeny pracuji s mirou, nechapu, jak jsem se vcera vecer (po kine) mohla dostat do stavu nejvetsi tisne prave kvuli praci.

Kdyz jsme vysly s kina, cekala na nas dalsi kamaradka a sly jsme vsechny spolecne na drink a neco k zakousnuti do pizzerie pobliz kina. Za dalsi ctvrthodinu se k nam pridaly dalsi dve kamaradky, ktere byly misto kina cvicit. Ohromne rada jsem je vsechny videla, ale vedela jsem, ze nejpozdeji v 10 musim vyrazit domu. Nakonec jsem do auta sedala az v pul jedenacte s pocitem, ze jsem svoje kamaradky svym brzkym odchodem zklamala.

Po prijezdu domu jsem zapnula pocitac a snazila se pripojit na internet, abych jeste odeslala nekolik pracovnich e-mailu. Pripojit se mi ale nedarilo a ja jsem se kvuli tomu hrozne vynervovala. Pracovala jsem do pul jedne, pak padla do postele a rano nemohla vstat.

Je tohle pracovani s mirou?

Advertisements

2 thoughts on “Pracovat s mirou

  1. Lucie 15.6.2010 / 16:18

    Milá Marti,

    Tvé kamarádce, co zavrhla Sex and the city, mnohokrát poděkuj. Já to štěstí neměla. Jedna kamarádka mě přemluvila a já strávila neuvěřitelné dvě a půl hodiny s myšlenkou, jestli je naše civilizace opravdu tak povrchní. Nemám nějak poslední dobou na filmy štěstí. Snad dnešní Allen bude konečně vybočením z řady 🙂

    L

  2. Vanilka 17.6.2010 / 10:48

    Kdepak, ja se nenechala odradit. Na Sex and the City 2 jsme sli s Motylem minulou sobotu. A mas pravdu, bylo to… smutne. Povrchni, naivni, nepravdepodobne a hloupe. Asi to clovek musi vic brat jako pohadku pro dospele.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s